Kresby

Fleky a šeď

27. září 2016 v 22:38 | Werika
Žiju a snažím se toho jakž takž využít.

Na mé vysoké prý mají umělecký klub. Asi tam půjdu postříkat pár pláten. Nebo taky zůstanou prázdná a moje hlava taky, jak to ráda dělává. Míň než prázdný list, protože ten je aspoň plný potenciálu.

Stav beztíže

31. ledna 2015 v 13:03 | Werika
Třetí článek za měsíc? Vážení, já se překonávám. Prosila bych aplaus.

Všichni víme, že dlouhé články jsou nudné, natož aby ještě pocházely ode mě. A když rubrika hlásá "Kresby", tak si asi nikdo nepřišel přečíst esej o globální změně klimatu. Stejně k tomu ale pár žblebtů vyklopím, protože, přiznejme si to, mám nutkavou potřebu žvanit.

Kdybych vám předložila další dílo z mé nekonečné série tužkou kreslených dívčích hlav, asi byste můj blog nahlásili za spam. Takže přichází variace! Celá ženská postava... s rádoby pozadím... vodovkami! Slyším to lapání po dechu zpoza vašich monitorů.

Sarkasmus stranou (i když to se mi asi nepodaří), je to asi doposud nejpodařenější malba vodovými barvami. Původní nápad - slečna s lilií - je můj, ovšem použít vodní pozadí navrhl jiný člověk. Nejprve jsem ji chtěla stylizovat do vesmírného prostoru, protože vodu jsem v životě nemalovala a celkem jsem se bála, že to dodrbu (jako obvykle), ale na první pokus to nedopadlo zas tak katastrofálně. Akorát bych potřebovala akvarelový papír, který je ovšem nechutně drahý a myslím, že na mé patlanice by ho byla škoda.

Dosti plků, pokochejte se vizuálně.

Algernon a umělecký posun

17. listopadu 2014 v 13:40 | Werika
Opět na scéně. Kreslicí scéně.

Někteří z vás si možná ještě pamatují mé výtvarné počátky cca 6 let zpátky. Ti, kteří ne, máte je k dispozici v této rubrice. Nezaručuju, že vám po zhlédnutí neklesne mínění o mně. Je asi jasné, že dvanáctiletá žába nebude dosahovat úrovně Leonarda da Vinci, ale já si snad až do svých patnáctin nedala říct. Úspěšně jsem zavrhovala realismus a vydala se po stezce "stylizované kresby". Což samozřejmě dopadalo příšerně a já to nechtěla uznat. Díky tomu, že jsem si většinu času jen tak nezávazně črtala a naprosto nedbala jakýchkoli zásad anatomie, stínování či kompozice, jsem se pak nestačila divit, když jsem začala zaostávat za jinými kreslíři mého věku. Nevím, zda se ta propast ještě dá dohnat, ale pracuju na tom. Už nekreslím tak často jako kdysi, ale více se snažím. Pořád se sice držím své komfortní zóny, tj. lidí a především portrétů, ale aspoň se je snažím pilovat k dokonalosti ("dokonalosti"). Sice neustále slýchám od rodičů, že mi je tento koníček naprosto k ničemu, jedná se o ztrátu času a že bych se raději měla věnovat fyzice a chemii (ano, jsem aspirující částicový fyzik s duší umělce). Člověk ale přece musí mít nějaké záliby, no ne? Představa života bez mých oblíbených činností (knihy, hudba, kresba, jóga) je naprosto ubíjející. Tak přece nemůže nikdo fungovat.

Dosti bylo plků na téma ničeho. Stejně jste se přišli jen koukat na obrázky, ni?

Pár základních (a naprosto nedůležitých) faktů:
~ Formát A4 (ne zcela zaplněný)
~ Koh-I-Noor akvarelové pastelky, nerozmyté (zbývají mi as 3 centimetry černé a hnědé pastelky a přesně 0 stránek ve skicáři)
~ Čas zásadně nesleduju. Kdybych měla spočítat úseky prokrastinace, tak by mi asi hráblo.
~ Samozřejmě jsem netvořila bez předlohy, jíž je následující fotografie.

Nechť toto dílo aspoň nepatrně oblaží váš zrak a duši.

Pro plnou velikost vás mohu odkázat na svůj deviantART, tedy sem. Pokud máte dostatečně velký monitor, stiskněte "download" a pokochejte se kresbou v rozlišení 1300*1500 px.

Život je jen dočasný stav mysli.

29. srpna 2013 v 21:23 | Werika
Jen čmárám.

Ani necítím potřebu vyjádřit se k tomu obšírněji. K čemukoliv, vlastně.

Obrys tužka HB, dokončeno s 6B.


"Are you still there?"

8. srpna 2012 v 18:08 | Werika
A vlastně, proč ne.

Uveřejňovat tady své kresby, to je to pro mě vždy trochu ošemetná situace. Málokdy mám ke svým počinům co říct, aspoň tolik, co vydá za slušnou napodobeninu článku. Připadá mi, že bych se k tomu měla vyjádřit více, a ne jen tak, abych uveřejnila tenkou nudli textu a pod tím jakýsi výtvor. Zároveň se ale neumím zrovna dlouze rozpovídat na blogu. A to v reálu melu pantem skoro nonstop...

No, tak to zkusíme.

Nejsem zrovna vášnivá hráčka počítačových her, ale tu a tam si ráda "zapařím". Mám ten pocit, že většině holek, co znám, to asi přijde malinko divné, ale je skvělé si vybít vztek rozstřílením vesmírného monstra na cimprcampr. Nebo se jen tak odreagovat na závodní dráze v novém Lamborghini. Můj herní vkus zřejmě pramení z toho, že jsem jako menší sledovala tatínka u Half-Life a podobně. A jako větší jsem prostě sáhla po tom, co mi padlo pod ruku. Čili Bioshock, Gears of War, Need for Speed...
Jednoho dne asi tři něbo čtyři roky zpátky jsem se znuděně poflakovala po jakémsi mrňavém elekru, zatímco rodičové (především tatínek, že) vybírali jakési nové reproduktory či co. Ve zdi byl zabudovaný velký monitor, který jsem pak ze zvědavosti začala sledovat. Běhal po něm jednoduchý černý panáček s podivným zařízením v rukou, zatímco vše komentoval hlas podivně lidský i robotický zároveň. Prodavač si všiml mého zájmu a začal trailer komentovat. Prý se jedná o novinku, velice úspěšnou a inovativní logickou hru. Koupě byla rodiči odsouhlasena, a tak jsme se vracela domů o hru bohatší.

Takto jsem se seznámila s Portalem.

Nelituji ani jedné sekundy strávené hraním. Asi málokoho zaujme, když mu budete nadšeně vykládat, jak pobíháte uvnitř vědecké výzkumné organizace jménem Aperture Science a jakožto testovací subjekt (spíše pokusný králík) řešíte úlohy za pomocí s ASHPD (Aperture Science Hand-Held Portal Device). Jeden portál do propasti pod vámi, druhý nahoru na vysunutou plošinu, hop dolů a vystřelíte z druhého portálu jako špunt ze šampaňského. Zdá se možná nudné řešit devatenáct testů za sebou, ale když zjistíte, jak důmyslní a rychlí musíte občas být - a především ten skvostný zvrat na konci! Nebudu spoilerovat, ale přihodím jedno krásné video, co vás snad navnadí:

No, a loni v dubnu Valve přišlo s Portalem 2. Chtěla jsem se na něj vrhnout okamžitě, ovšem zastavila mě odporně vysoká cena, takže jsem se rozhodla sečkat. Čekala jsem a čekala a cena neklesala. A nakonec jsem v prosinci zjistila, že zatímco v českých elekrech nám to cpou za tác, na Steamu ho vesele rozdávají za méně než třicet procent této ceny. Takže šup s ním do počítače and now you're thinking with portals.
Jestli jsem si myslela, že už Portal nemůže být lepší, krutě jsem se zmýlila! Kde se hra dala vylepšit, vylepšena byla, kde ne, tam byla přidána tuna nových prvků, perfektní hudba, nádherná grafika a k tomu kopec perfektně sarkastického humoru. A tak sem nacpu ještě jeden "teaser", na polechtání :)


A abych už se k tomu konečně dostala - FANGIRLING! Nemohla jsem odolat a stvořila fan art tohoto epického počinu!

Co zahrnuje:
  • Chell - toť hlavní protagonistka!
  • Wheatley - nebo-li... ale ne, na to přijdete sami!
  • Sentry Turret - Searching...
  • Companion Cube - protože čas od času všichni potřebujeme společnost.
  • ASPHD - s čerstvým portálem!
  • Test Chamber 01/19 - ne přímo ta ze hry. Ta je epičtější.
Jak a s čím bylo toto dílko spácháno:
  • Corel PHOTO-PAINT X5
  • 24 vrstev (musím nutně redukovat O-O)
  • Genius G-Pen M609X. Tři roky starý, ale funguje, jak má a za celou dobu jsem jen jedenkrát měnila baterky ve stylusu!
  • Tři textury, jejichž autory naleznete zde, tuhle a tady.
Tož!

Och, ještě dodatek - plnou velikost si můžete prohlédnout na mém deviantARTu, čili tu!

Kač, kačenky

1. srpna 2012 v 18:08 | Werika
Ojojojo, včera jsem započala dlouhý ukňučený a nadávací článek o situaci v AK, díky odchodu Lottynky však z větší části ztratil na relevantnosti a údernosti. Avšak zdaleka se netýkal jen naší slavné sedmnáctileté slečny, a tak, pokud by měl někdo zájem počíst si v mém vytí, stále se mi povaluje v Rozepsaných.

Dokonce jsem k němu pilně zpracovávala i malinkou ilustraci, která by se taky částečně hodila do "Koz na titulku". Zželelo se mi dokončeného dílka. Nechat jej válet se v složce s obrázky a nechat jej zapadnout prachem a pavučinami? Práce by přišla vniveč. Tak jsem se rozhodla trochu zneužít mou nejpoužívanější rubriku a šup sem s ním.

A čestně prohlašuju, že jsem nezprznila ničí podobu, aspoň ne záměrně!
A nadpis článku se zamozřejmě týká jen těch rozkošných kachniček na plavečkách.



Poznatky dnešního a včerejšího dne:
  • Kamarádka, co vám bude tvrdit, že zaručeně neumí bruslit, projede celým sídlištem hladce jako princezna, zatímco vy si nabijete kokos v prvních deseti minutách.
  • Šachové figurky žijí svým vlastním životem a královna může být královi nevěrná i s koněm.
  • Banánová slupka na hlavě je velmi seksi!
  • Otevřené okno je sice fajn pro dávku čerstvého městského vzduchu, ale ve chvíli, kdy vám po 6346365. zavrže do ucha, máte chuť ho vytrhnout z pantů a prohodit čerstvě vytvořenou dírou.
  • Naprosto nejvhodnější doba pro chytnutí balancu na bruslích nastane, když proti vám jde skupinka lidí. Čím větší, tím lepší.

"Take that off, what are you?"

9. července 2012 v 18:31 | Werika
Slovy M., který zase cituje Schwarzeneggera:

"Jsem zpět!"

Jo, strhla jsem tu starou fasádu a vymalovala to tu do červena. Vivat Red Hot Chili Peppers! Nehorázně se na ně v sprnu těším. Akorát Anthony by si mohl dát pryč ten porno knírek, co s ním vypadá jak Hitler. Zato se fakt těším na Joshe. Ale to je opět trochu off topic, fangirling si nechám na jinou příležitost (těch ještě bude!).

Inu, když zatím trčím doma, rozhodla jsem se toho náležitě využít. Kreslím jako o život (ne doslova, samozřejmě). Zatím mám na krku dva Art Trady, jeden věnovaný obrázek (do kterého jsem se sama vrhla) a jeden request (jež se mi převelice nechce, a tak to s ním vypadá všelijak). Navíc momentálně pracuju na jednom fan artu Portalu 2 (kdo nehrál, dělá neodpustitelnou chybu! Now you're thinking with portals.). Kromě všelijakých nedokončených malůvek a nedokonalých čmáranic jsem zatím sfoukla dva větší počiny.
A jeden z nich není jen větší, nýbrž přímo gigantický. Na mé poměry.

(A teď pozor, přichází jedna z příležitostí pro nekontrolovaný fangirling!)

ASDFHJKLASKDAFAGH IT'S THE AVENGERS IT'S IRON MAN IT'S TONY STARK IT'S ROBERT DOWNEY JR IT CANNOT GET ANY BETTER THAN THIS! GET OVER HERE RIGHT NOW AND LET ME MARRY YOU SO I CAN DIE IN PEACE!

Uf, to by blo. Takže o tom to je. o fantastickyúžasněperfektním Robertu Downeym Jr aka Tonym Starkovi aka IRON MANOVI. Áno, musela jsem to ventilovat a stvořila jsem tuto poctu mému fangirl idolovi.

To, že mi trvala tři dny, strávila jsem nad ní hromadu času a absolutně jsem opomenula pracovat ve vrstvách, to už můžeme opomenout. TADÁ! Malinko jsem si i zdokumentovala postup, takže ten se nachází pod perexem, jestli někoho zajímá.

Dle mého názoru se jedná o jedno z mých nejlepších děl, takže jsem na to hrdá a jakoukoliv kritiku nesu velmi těžce :D

Nuže, FANFÁRY! :D

No a níže najdete ten veleslavný postup.

Not Wanted Anymore

6. srpna 2011 v 16:44 | Werika
Víte, že normálně sem angličtinu tak nemíchám, protentokrát jsem si však dovolila použít název z deviantARTu (jakožto mezinárodní stránky).

ANO! Po bžilionech hodinách, po několika nech, nespočtech pošmodrchaných nervech, ano! Dokončila jsem své životní dílo :D
Dobře... možná trochu kecám, co se toho životního díla týče (Radar stále drží první příčku), ale rozhodně se to blíží :'D
Jedná se o mou část AT (= Art Trade = obrázková výměna) s Pal Lathien. Zjistily jsme, že sdílíme vášeň pro steampunk (podžánr sci-fi, něco jako sci-fi v minulosti založené na páře (steam), viz tetka Wiki pro bližší informace), tudíž jsme obě po té druhé chtěla něco steampunkového. V detailech mi Pal nechala volnou ruku, takže jsem se rozparádila :D Myslím, že to za ten čas stálo - a to je u mě výjimečné mínění! :D
Všimněte si vztahu mezi krabicí a plakátem, je to důležité :)
Osobně si myslím, že to je můj obrázek s:
• nejlepší anatomií (díky milionu koleček a pomocných čárek :D)
• nejpropracovanejším stínováním a záhyby (a stejně poříd vypadá poněkud... plochá ):)
• a... nejlepším pozadím! (normálně totiž pozadí vůbec nekreslím ;D)
Dost už sebechvály :F Teď je řada na vás, abyste mi řekli svůj názor - ten je přeci nejdůležitější! :)


Slečna Múza Kreslená

29. července 2011 v 16:39 | Werika
Zjistila jsem, že moc těch fotek za moc nestojí. Takže než se do nich otráveně pustím, mám tady něco jiného.

Držte si klobouky, popřípadně jiné volné části oděvu! Po milionech let skutečně přišla múza! A tentokrát mi jen posměšně nezámávala z dálky, nýbrž jsem si ji směla i nakreslit! Přitom jsem neplánovala, aby se to vyvinulo tímto způsobem. Chci jsem si jen nakreslit obvyklou, ničím nezajímavou dívku a znenadání zjištuju, že má místo oka hodiny, obočí z čísel... to se vyvrbilo takto. Ani jsem moc nepřemýšlela, co do obrázku začlením. Ani mi to netrvalo výjimečně dlouho. Skutečně, musela to být má Múza. Takže jí vzdávám hold :)
Mamka tvrdila, že to je strašidelné, taťka, že psycho, já si nemyslím ani jedno :-D Chtěla jsem to původně i vybarvit, ale bála jsem se, že bych to zkazila. Takže jen tužková.

• Tužka HB, ne více než 3-4 hodiny.

PS: Uvažuju, že bych sem přístě hodila ty tři propiskové šílenosti z dovolené, ale to bych u vás jako kreslíř asi klesla :DD Kašlu na to, pošupajdí (napsané to slovo vypadá divně) sem i tak ;D

ART is my language

17. července 2011 v 15:02 | Werika
Božíčku, tohle už je tak staré a já to sem nedala? Tolik časui jsem nad tím strávila a dokonce se mi to i líbí! *strašný puch*
Jde o mne samotnou v dosti idealizované podobě ;D Taky se to mělo státi mým novým ID na deviantARTu, ale vzpomněla jsem si na to až teď :D
Inu, jde o vektorovou prácičku, mám pocit, že ještě z doby, kdy jsem nevlastnila Corel *zase blbnu. Tak prehistorické to není - z dubna 2011*. Zase ten "můj" velkooký "komiksový" styl. Každopádně, pro samé kecy to ani nezveřejním ^^ Užijte si to :D

oční.

10. července 2011 v 16:09 | Werika
A já jsem opět neumřela, jenom netrávím celé prázdniny doma, žejo (a taky jsem lenoch všeobecný). A byla jsem v CERNu, héč. A vím, že vám to je jedno, heč. A i přesto vás budu otravovat, heč!

Fotky přijdou na řadu později (dnes, bo jinak už sem fakt asi nic v životě nedám. mám ještě neuveřejněné věci ze školního roku a spol.), teď je tu něco jiného. Po deseti tisícech let jsem se kopla do zádele a něco spáchala, jinak bych už fakt shnila zaživa. Nuže, fanfáry, oko! Částečně podle jisté fotky (http://jasminoides.deviantart.com/gallery/5072354#/d1cooq0), ne ale úplně. V Gimpu. Já se od něj snad neodtrhnu. Je ještě tolik prostoru pro zlepšování...

start 9/7 21:00 - konec 10/7 15:10

Tak (se) mrkněte.

Jaderná fyzika, taneční podložky a další světové záhady

21. června 2011 v 15:53 | Werika
Preventivní varování: článek obsahuje nepochopitelné zážitky a nicneříkající fakta, takže čtete jen v případě, že jste dnes viděli slona lítat na motorce.

Kecám. Název byl jen krásný reklamní tah. Ne ze sta procent, ale o tom taky nemá být ten článek... a proto je to překrásný, roztomilý podfuk. Co se té fyziky týče, málokdo tuší, že jsem tak trochu mimo z fyzikálních tentočků a tak. Nemluvím o tom, jelikož jsme se na to téma jednou ve škole rozpovídala a mí spolužáci se na mě dívali pohledem vypovídajícím o pochybách ohledně mého zdravého rozumu. Tak si to sdílím se sebou. Hlavně částicová fyzika, CERN, kam zanedlouho na den zalezu a budu obdivovat všechny ty mozky, urychlovače částic a další věci, kterým sama rozhodně dokonale nerozumím.
A co se druhé části nadpisu týče, jednou jsem psala o papírcích na žvýkačky, což se dost dobře nedá pochopit, pokud jste u toho nebyli (pozdravuju M. a O.). Takže jsme měli takové malé déja vu, co je těch papírků týče. Nebo něco na ten způsob, akorát herecké obsazení se změnilo. A stejně nechápete o čem mluvím (aneb čůrající fontánka - zdravím N.), tkže bych mohla přestat zastírat a vrhnout se na to, o čem má koneckonců tento článek být - aspoň podle rubriky...

Není to super nová kresba. Minimálně tak dva týdny to bude, asi. Neptejte se mě, jestli to je manga či nový styl. Ani jedno.
Jenom trochu stínování, praxe na kreslení rukou (respektive ruky) a nějaké nové oči... Vivat rusovlásky!

Věnováno.

21. května 2011 v 17:29 | Werika
Já si čmárám víceméně pořád. Dobrých devadesát procent raději nevystavuji nikde a tak jsou tyto malůvky ponechány svému osudu v bloku. Tato by skončila stejně, jenomže ji spatřila má kamarádka a z nějakého mysteriózního důvodu se jí hidně zalíbila. Tak jsem jí řekla, že tu kresbu předělám v počítači a věnuju ji jí. Trvalo to - jako vše, co začnu - ale tentokrát jsem slib splnila! A tak přidávám další holku do své sbírky. Nemá trvalé jméno - nechám ho na obdarované, která svůj dáreček ještě neviděla -, pro sebe jsem si ji nazvala Felicity. Ničím výjimečná. V Corelu, s deseti vrstvami, bez pozadí. Mně se ten obrázek nelíbil ani na papíře, a tak jsem nepociťovala nadšení ani nad jeho převáděním do digitální podoby. Asi proto to trvalo tak dlouho ^^
Ty prsty jsou děsné. Proto taky většinou schovávám ruce za záda!

Úsměvný experiment

23. dubna 2011 v 19:13 | Werika
Lepší výraz by asi byl "usmívající se experiment" :)
Prostě jsem si zkoušela stínování. Na podobizny jsem se vybodla a namalovala si usměvavou slečnu jen tak z hlavy :) Jako předlohu pro stínování jsem použila jednu svoji fotku :)
Je to po delší době zase v Corelu. Nemám, co bych tentokrát vykecávala, akorát, že čtvrtek by euforický (citron a papírky na žvýkačky :DDD), zdá se mi, že jsem do něj čím dál více poblázněná a mám fůru projektů do školy. A to vás přeci nezajímá :D Tak na kresbu.

Jaro u jezera

2. dubna 2011 v 14:33 | Werika
Možná to tak nevypadá, ale poslední dobou se navracím k tradičním formám kreslení. Přeci jen, co to bude za svět, až nikdo nebude vědět, jak kreslit pastelkami?
Tak tedy, suché pastely, které mi ve skřími hnily už od září, se dnes dopoledne konečně dočkaly využití. Prohlížela jsem si knihu "Kreslení a skicování" a když jsem se dostala ke dvěma kapitolám - o pastelech a o kreslení stromů, nemohlo vzniknout nic jiného než-li... strom kreslený pastely.
Předloha neexistuje, má chudá fantazie si jen trochu hrála. Celé "veledílo" mi zabralo kolem hodiny a půl. A víte, co mě na tom právě štve? Že taková rychlá kresbička se lidem líbí, a když se s něčím piplám, tak to né, kdo by se o to zajímal...
Nu, ať se tedy líbí! :))

jak dlouho může trvat taková maličkost

20. března 2011 v 20:28 | Werika
Dlouho, pokud nemáte náladu, nápad a talent.

A ta si tento rozdělený obrázek vesele hnil po dobu jednoho měsíce ve složce "GIMP a spol.". Včera jsem dostala mírné delirium a konečně jsem s ním udělala něco, co se dá označit za "dokončení".
Ach, proč jen stále měním styl? Pravdou je, že to byla pouze řečnická otázka, odpovědi existují dvě - buď zjistím, že mi daný způsob nebyhovuje, nebo v něm nedokáži jisté předměty nakreslit. Tak snad se u tohoto udržím co nejdéle. Už v něm mám asi pět obrázků, hu. Snažím se o "ilustrační" styl, jednoduhé vyabrvení a stínování, ale zase jiné oblečení.

Tak dost kecání. Máme tady tu malou a nepříliš milou malůvku. Mrzní mne, že Corelu chybí tak šíleně potřebný nástroj, jako jsou "Křivky". Vez nich neudělám ani tabletem rovnou čáru. A tak mi přišel opět na pomoc Gimp. Ta ruka je postiižená, já vím. Proto je druhá schovaná za zady!

Pojmenujte si tuto dívku (čekáte ode mne snad něco jiného? Ale dočkáte se, uvidíte! Na něčem pracuji!) jakkoliv chcte, já jí říkám Petra. Nevím proč, ale mám ráda zrzky :) Pozadí opět ušlo, muhehe.

Jak řeknete česky OC? Originální charakterka?

2. února 2011 v 16:12 | Werika
Už to tak bude. :D Ne, vlastní postava? Asi by to bylo nejvýstižnější a "nejčeštější" (existuje takové slovo nebo jsem opět vynalezla nějaký patvar?) slovo popisující anglické OC, čili original character.
V podstatě stačí nakreslit nějakou postavičku podle sebe, vymyslet jí jméno a dle libosti i nějakou povahu a máte vlastní postavu! Je to trošku na hlavu. Já své "OC", jež vám představím ve svém článku, hodlám někde použít, aby to skutečně byla postava a ne jen jedná malůvka.

Její jméno zní Allia, od latinského alia, což znamená - jak mi tvrdil slovnik.cz - jiná. Je to směšně, není-liž pravda, když vypadá jako tuctová dívenka? :o)

Nu, na tom nezáleží. Nejdůležitější je samozřejmě samotný výtvor! Druhý větší počit v Corelu. Docela hodně času jsem nad ním strávila, vzhledem k tomu, jak jednoduchý se obrázek může zdát. Příliš se mi nezamlouvají obrysy (už jsem začala psát lineart, ale budu se vyjadřovat česky), jelikož jsou poněkud nerovné, ale naopak se mi docela líbí její oči a tričko. K růžové stále chovám mírnou averzi, ale nemůžu tughle barvu úplně zatratit. :D

Dost bylo kecání, jde se na to nejdůležitější.
Má průhledné pozadí, jelikož já nikdy nedokáži vymyslet nějaké vhodné ^^'.
Allia

Nebeská dáma

5. ledna 2011 v 16:05 | Werika
Jak jsem již psala, k Vánocům jsem dostala nový grafický program, Corel PHOTO-PAINT X5. Musím říct, že to je rozhodně jiná úroveň než Gimp, i když ten jsem si ponechala. A na co by mi Corel byl, kdybych jej nevyužívala, že ano. Nuže, 31.12.2010 v 23:18 jsem dokončila první malbu v něm. Dala jsem si tehdy závod s časem a snažila se dokončit obrázek ještě v roce 2010, což se podařilo. :D

Musím ale říct, že jsem na tom pracovala velmi, velmi dlouho. Dávala jsem si hodně záležet na stínech, především těch ve tváři, ovšem nejsou vidět tak, jako bych si přála. Původně se mělo jednat o další ilustraci k Jonathanu Strangeovi (jehož už mám dočteného a konec trochu překavpil), ovšem nakonec se to zvrtlo v nepojmenovanou dámu s úděsným pozadím.
Mé hodnocení? Inu, když si nebudu všímat pozadí, bude to něco kolem osmdesáti procent.

Malbu vkládám pod perex, jelikož je velká a netoužím po tom, aby se vám sekaly počítače. :)

PS: Brzy snad bude nový vzhled, poněvadž tento zde straší už půl roku nebo jak dlouho... :)

Jonathan Strange

19. prosince 2010 v 14:30 | Werika
Může mág zabít člověka magií?" zeptal se lord Wellington Strange.
Strange se zamračil. Ta otázka se mu očividně nelíbila. "Mág by nejspíš mohl," připustil, "ale gentleman nikdy."

Ukázka z knihy Jonathan Strange & pan Norrell od Susanny Clarkové. A jelikož je vám jistě jasné, že neplácám úryvky z knih do článku bedůvodně, rýsuje se před námi téma tohoho malého zápisu.
Popravdě řečeno jsem tu knihu ještě nedočetla - má nějakých šest set stran na téměř A4 formátu s prťavými písmenky -, ale jsem už slušně za polovinou a rozplývám se. Tenhle román strčí nějakého Harryho Pottera hravě do kapsy. Kniha o mázích, magii, intrikách, válce, elfech a úplně všem co se dá nasoukat do jediného svazku, aniž by praskl. A v jakém čtivém provedení!
Dobrá, nebudu se takd rozplývat *podívá se na nohy... tedy tu louži, která jimi bývala*, na recenzi přijde čas jindy. Nestává se často, že by mne kniha pohltila natolik, abych se rozhodla nakreslit fan art - nebo spíše jej dokončila. Popravdě řečeno se to stalo jen dvakrát. A toto je jeden z případů.

Jonathan Strange je okouzlující postava. Mírně rozpolcená, schopná a kapku šílená. Ale stále fascinující. Důkaz? Na deviantARTu naleznete hromady obrázků s ním. Včera se mezi ně přidal i ten můj. Sice je vyobrazen v knize, ovšem kažý si jej nakonec představuje trochu jinak.

Nu, stálo mne to spoustu času, nervů a váhání, ale výsledek není ani zdaleka tak katastrofální, jak jsem čekala. Nejhorší část? Jednoznačně vlasy! Čárku po čárce po čárce po čárce... Myslím, že si to dokážete představit.
Kdosi se mě ptal, jestli to je pastelem. Kdepak, těmi nenakreslím ani žbl. :) Vivat Gimp a tablet.
Božínku, příště mě někdo zastavte, než se zase takto rozjedu. No nic, jde se na nejdůležitější část článku, a tou je samozřejmě obrázek (: Tentokrát má netypicky průhledné pozadí, jelikož jsem nebyla s to nějaké vymyslet. C: Typicky.


A pro ty, kterým by se "neviditelné" pozadí nelíbilo...

Charlie a...

21. listopadu 2010 v 20:22 | Werika
*a do třetice všeho dobrého :D*
(W: nemyslíš, že už to trochu přehání?
C & S: JO.
A: mně to neva. On totiž vypadá jako... *drastické umlčení*)

Přísahám, dnes už naposledy. :)

Kdy jsem tady naposledy uveřejnila kluka, kterého jsem kreslila bez předlohy? Počkat... byl tu vůbec kdy nějaký?!
Tak to dnes budeme mít premiéru :D Pro mě je dost těžké kreslit osoby mužského pohlaví, ale tento styl mi to docela usnadnil ^^ Navíc jsme si milého Charlieho oblíbila ze dvou důvodů: dobře se mi kreslí a připomíná mi... No, však vizte výše.
Tomuto klučíkovi jest o rok méně než Tally a jeho příjmení zní Hill. Ano, pletu na můj blog angličtinu, ale přeložte si to do naší řeči české - Karlík Kopec??? ^^

A opět nějaká ta nudná fakta, která stejně nikdo nečte... Tentokrát však nezahrnuta v tabulce, jelikož ta je ještě úmornější, viďte? ^^
  • Nevím jak dlouho mi to trvalo, spácháno to v Gimpu a mé osobní hodnocení zní 4,5 z 5.
  • Toť vše :D
Stává se ze mne nějaký sebevědomý člověk, to snad není možné. Abych to trochu zmírnila: Strašně jsem nadávala na tu skleněnou stěnu (poznali jste, oč se jedná?). A pak mi začali říkat, že je dobrá :D Neptejte se mě, jaký je její význam... Já to totiž nevím :D

...A odkaz na devARTu zde, jelikož obrázek zde nevidíte v plné velikosti :)

Nechť se líbí!
Charlie a skleněná stěna
 
 

Reklama