Leden 2009

Čtení...

25. ledna 2009 v 12:45 | Werika |  Kresby
Ehm... omlouvám se za to příšerné pozadí... :)
Spokojenost s postavou : 89%
Spokojenost s pozadím : 5% =D


Rainbow

25. ledna 2009 v 12:42 | Werika |  Kresby
Další obrázek vodovkami...

Spokojenost s postavou : 95%
Spokojenost s pozadím : 96,5%


Zdravý spánek... =D

22. ledna 2009 v 16:20 | Werika |  Kresby
No jo, to je normální... =)


Citát-můj vlastní

19. ledna 2009 v 19:01 | Werika |  Hrát si na filosofa...
Vzpomněla jsem si na jeden citát, který už jsem vymyslela dost dávno. Tehdy jsem se pohádla se svojí nejlepší kamarádkou a napadlo mě tohle :

"Bolest na srdci je jako inkoustová skvrna. Čím víc se ji snažíte smazat, tím víc se rozpívá."

Zajímalo by mě tedy, co si o tom myslíte...

Nahoru

18. ledna 2009 v 15:22 | Werika |  Kresby
Omluvte tu hroznou kvalitu, skener už nám stárne... :)
Původně to měl být jen náčrt tužkou, ale co se stalo, to se stalo a vybarvila jsem to vodovkami, i když já si s vodovkami netykám =) Tohle je výsledek:


Bez křídel

18. ledna 2009 v 13:35 | Werika |  Hrát si na filosofa...
Když se ponořím do sebe a jen tak se hrabu sama sobě v duši, nacházím maličké úlomky krásných myšlenek, které bych hrozně moc chtěla vyslovit nahlas...

Jenže ono to nejde. Nevypravím ze sebe nic. A pak mám pocit, že mi z toho pukne hlava, chci se rozkřičet, chci vykřičet své myšlenky do toho našeho světa, chci! Ale nejde to, pořád to nejde. Nebo se sebe vypravím nějaký slepenec ze všeho, který pak nedává smysl a není to vůbec žádná krásná myšlenka... A to samé platí i o obrázcích.

Možná, že ty "básničky", které skládám, jsou složeny z těch myšlenek, které mi občas vyvstanou na mysli. Anebo třeba tenhle článek, který je vlastně úplně nesmyslný a který pojednává o ničem.

A proč má tenhle článek název "Bez křídel" ?. Protože v sobě nacházím myšlenky, a chci se vznést až k nebeským výšinám... a už jsem skoro tam, jenže najednou zjistím, že vlastně nemám žádná křídla, a jak tedy mohu létat? A spadnu.

Doufám, že jednou zjistím, jak poskládat něco krásného a řeknu to všem...

Ve snovém světě

18. ledna 2009 v 7:21 | Werika |  Rádoby poezie
"Dobrou noc, má maličká,"
zašeptala matička.
"Nechť se ti sny sladké zdají
a růžový nádech mají."

Zachumlám se pod peřinku
a usínám za vteřinku.
Duhový proud mě unáší v dál,
aby se mi tam sen zdál.

Náhle oči otevírám-
a na svět okolní zírám.
Kolem mě jsou samé tváře,
vychází z nich jasná záře.

V tomhle světě je jen radost,
pro smutek není místa dost.
Všude kolem teplo, kvítí,
mráz tu nikdo nepocítí.

Vtom zaslechnu krásnou píseň.
Rázem ze mě spadne tíseň.
Chtěla bych se vzhůru vznést
a štěstím se nechat nést.

Náhle se už můj sen ztrácí,
budík mě ze snění vrací.
Až však večer půjdu spát,
budu si zas užívat.

Pod perexem!

Už 1000!

17. ledna 2009 v 12:06 | Werika |  Zasmějme se aneb jaká jsem byla kdysi
Takže, tenhle blog už funguje... počkat, 1, 2, 3... aha, osm měsíců =) a konečně už tu bylo přes 1000 lidí! Vím, není to nic moc, ale jsem ráda, že tenhle blog nedělám jenom pro sebe =) Takže děkuji =)


Katka

17. ledna 2009 v 12:00 | Werika |  Kresby
Tohle by mohla být postava do (zatím neexistujícího) komiksu


Kája

14. ledna 2009 v 18:21 | Werika |  Kresby
Moje kamarádka... zkoušela jsem si nový styl očí. (Ten se mi tak zalíbil, že ho budu používat =)


Vendy

12. ledna 2009 v 19:27 | Werika |  Kresby

Tak, tady je můj první ručně kreslený obrázek na tomto blogu =)

An Angel

11. ledna 2009 v 14:25 | Werika |  Kresby
Tak zas jedna kresba...


Láska

11. ledna 2009 v 13:15 | Werika |  Rádoby poezie
Přišlo to tak znenadání,
blesk z čistého nebe.
Spousta chlapců k pohledání,
já miluji tebe.

Proč se to tak vůbec stalo?
Důvod k tomu není.
Kamarádství už je málo,
láska všechno mění.

Já ta slůvka znám...
Tak v čem je ta vada?
Velký strach teď mám
říct Ti : "Mám tě ráda!"

Od rána až do setmění
potkáváš mě stále
na změnu však šance není,
jen snít budu stále.

A přec budu snít!
Snů, těch já mám fůru.
Že se rádi budem' mít
a vznesem' se vzhůru.